Dvacetiletá křídelnice hraje basketbal již 12. sezónu a z toho 5. sezónu obléká dres brněnských Žabin. Od svých 15let se každým rokem objevuje na soupisce mládežnické reprezentace a před čtyřmi roky byla pozvána i do reprezentace v 3×3 basketbalu, kde zazářila. Řeč je o prostějovské rodačce Kateřině Galíčkové.
Jaké byly tvé basketbalové začátky?
„Na základní škole ve druhé třídě přišli hráči, že se bude konat nábor na basketbal. A já jako hodná dcera jsem ty prospekty, které jsme dostali, donesla domů rodičům. Vlastně jsem ani nečekala, že bych na nábor basketbalu šla vzhledem k tomu, že oba moji rodiče jsou volejbalisté. Šla jsem, ale jejich záměr byl, že se jen seznámím s míčem, trochu si ho oťukám a přejdu k volejbalu. Což se ale nestalo“, s úsměvem vypráví Katka.
Kdy a jak jsi se dostala k 3×3 basketbalu?
„Byl to rok 2017, kdy jsme v mládežnickém pětkovém basketbalu neměli žádné mistrovství (byla roční pauza pro naši kategorii). Hvězda 3×3 Sára Krumpholcová se o mně zmínila tehdejší trenérce 3×3 Míši Uhrové, která hledala posilu do týmu. V květnu 2017 mělo proběhnout soustředění, které mělo být současně kvalifikací na MS. Já jsem pozvání v tu dobu odmítla. Poprvé jsem chtěla upřednostnit rodinu před basketbalem a být na oslavě taťkových 50. narozeninách. O tom pozvání jsem tehdy našim vůbec neřekla. Ale nevydržela jsem to a nakonec jsem jim to řekla. Tak jsem dostala pěkně nadaný a taťka mě ještě v ten den oslavy odvezl do Brandýsa, kde soustředění probíhalo.“
Jaké jsou tvé největší úspěchy v pětkovém a trojkovém basketbalu?
„Co se týká reprezentace, tak pro mě je úspěch už tam být. A v roce 2018 jsme s nynějším trenérem Viktorem Prušou a asistentem Kubou Gazdou v Itálii skončili na 6. místě. A když to vezmu za klub, tak je to určitě několik MČR za mládež. Jinak je to určitě 1.místo v Českém poháru v Kutné Hoře, kde jsem na tom i měla nějaký podíl. Což pro mě bylo velmi emotivní, protože tam byly dvě prodloužení a bylo to velmi stresující. A samozřejmě 2. místo v ŽBL. V trojkové reprezentaci 2. místo v týmu na MS v Čchengtu v Číně. Potom 1. místo ve střelbě na koš na ME a 2. místo na mládežnických olympijských hrách.“
Potkala si v rámci MS v trojkovém basketu nějakou sportovní hvězdu?
„ Pro mě je i naše trenérka Míša Uhrová sportovní hvězda, která je mistryní světa v trojkovém basketbalu spolu i se Sárou Krumpholcovou. Jinak si pamatuji moment, kdy Jao Ming přišel na kurty, tak si všichni stoupli a strašně mu tleskali a křičeli. Bylo to něco úžasného. Ale díky mládežnické olympiádě se mi otevřely sportovní dveře a já jsem byla pozvaná od Šárky Kašpárkové, která je olympijskou medailistkou v trojskoku, na exhibici – Sazka olympijský víceboj. A to bylo něco neskutečného. Sedět tam s těmi olympijskými hvězdami a podepisovat se tam vedle nich. Byla tam třeba Hana Horáková nebo Štěpánka Hilgertová, takže to bylo pro mě něco neskutečného.“
Jakou studuješ/máš vystudovanou školu?
„Mám vystudované Gymnázium Ludvíka Daňka tady v Brně a teď studuji Vysoké učení technické v Brně Podnikatelskou fakultu, konkrétně Ekonomika podniku.“
Dokázala by jsi říct 3 věci, které ti basketbal za tvoji kariéru přinesl?
„Tak určitě disciplínu a včasné příchody. Potom autoritu ke starším a výše postaveným lidem a určitě i schopnost zařadit se do kolektivu. Ale když si to vezmu zpětně, tak mi toho dal mnohem víc. Třeba když vidím, jak moji bývalí spolužáci tráví svůj volný čas, tak jsem strašně ráda, že na takové aktivity díky basketu nemám čas. “
Co tě motivuje každý den přijít na trénink?
„Samozřejmě nějaká motivace být lepší. Ale určitě z důvodu, že uvidím ty holky, se kterými je mi dobře, a vlastně si ani nedokážu představit, že bych na tu halu nešla. I když jsem byla zraněná, tak pro mě bylo hrozně těžké zůstat doma. Chodila jsem na halu alespoň posilovat nebo tam prostě být. Vlastně jsem si při psaní seminární práce do školy uvědomila, že když hraju basketbal, tak jsem ve stavu flow, kdy je mi hrozně dobře, i když to bolí. A v tu chvíli nemyslím na to, co se mi stalo nebo co budu muset ještě dělat, ale jsem v tom okamžiku na tom daném místě a je to pro mě skvělý pocit. Takže je pro mě vlastně motivující každý den zažívat ten stav flow.“
Co na žabinách oceňuješ?
„ Oceňuji vstřícnost a individualitu. I přesto, že je tam mnoho mladých hráček a každá studuje jinou školu, vedení dokáže skloubit tréninky tak, aby to vyhovovalo všem. A pokud nestihnu trénink, tak mám možnost nahrazení individuálním tréninkem. A určitě i snaha rozvíjet mladé hráčky, aby se mohly posunout dál třeba do toho evropského basketbalu.“
Prozradíme fanouškům, že tvůj bratr hraje korfbal. Zkoušela si tento sport také? Případně láká tě více než basketbal?
„Je to velmi zajímavý sport a myslím si, že je extrémně těžký. Je škoda, že o něm spoustu lidí vůbec neví. Přitom třeba intenzita tréninků a zápasů je stejná jako u nás v ŽBL. Zkoušela jsem s bratrem nějaké střelecké soutěže, ale hru jako takovou jsem nezkoušela. Ale musím se přiznat, že mě láká si to vyzkoušet“.