Pondělním tréninkem se Nikola Dudášová oficiálně stala znovu součástí žabinské party. Slovenská reprezentantka se do brněnského týmu vrátila po sezonách v polské, maďarské a izraelské lize. Před čtyřmi lety (2018/2019) pomohla dnes osmadvacetiletá křídelnice Žabinám vybojovat stříbrné medaile z ligy a prodrat se do závěrečného turnaje EWBL. Naplnit medailové ambice chce s brněnským celkem i nyní.
Co tě přimělo se do Žabin vrátit?
V prosinci jsem se stala volnou hráčkou a Žabiny projevily zájem. Po několika rozhovorech s manažerem i trenérem mi nabídka přišla jako dobrá příležitost dohrát sezonu v Brně.
V jakých klubech si po odchodu z Brna hrála?
Hrála jsem v polské Vratislavi a potom jsem se přesunula do Maďarska. Tam jsem hrála dva roky v Pecsi a Szekszarde, ve kterém jsem zkusila i Euroligu. Mezitím jsem stihla ještě půlku sezony v Izraeli.
Žabiny šly od sezony 2018/2019 poměrně kvalitou nahoru. Jak vnímáš jejich posun a postavení v českém i zahraničním měřítku?
Sledovala jsem je každý rok a už když jsem tady hrála já, netajily se tím, že se chtějí rok od roku posouvat výš a výš. Opravdu odvedly skvělý kus práce.
V čem ses podle tebe herně i osobně za tu dobu změnila ty?
Vnímám velkou změnu vpřed basketbalově i mentálně. Stojí za tím strašně moc práce a získaných zkušeností. Každý tým, trenér a krajina mi dali něco jiného a nového.
Jak vzpomínáš na sezonu v Žabinách?
Na Žabiny a celkově na celou sezonu, co jsem tu strávila, vzpomínám ráda. Byl to můj první rok mimo Slovensko. Basketbalově jsme měli úspěšný rok a stejně tak jsem si užila Brno jako město.
Na co se tedy do Brna nejvíc těšíš?
Těším se hlavně na basketbal, když už ta moje sezona nešla úplně podle mých představ. Těším se, že jdu relativně do známého prostředí a na spolupráci s lidmi, co v klubu pracují. A samozřejmě na brněnské kavárny.
Přicházíš v půlce sezony a navíc den před důležitým zápasem. Jak těžké je pro hráče se tak rychle aklimatizovat?
Není to úplně lehké, ale jsem na to zvyklá. Balím a stěhuju se skoro celý život. Basketbalově to určitě trošku potrvá, než si zvyknu a zapracuju do týmu. Ale budu dělat vše proto, aby to bylo co nejdříve a byla jsem tak pro tým přínosná.
Jak velkou výhodou je, že prostředí haly Rosničky i část týmu vlastně znáš?
Určitě je to výhoda v tom, že přibližně víme, co od sebe očekávat. I mentálně je to pro mě větší pohoda, když nejdu úplně do neznámého prostředí.
S jakým cílem se do Žabin vracíš?
Tým už má dané cíle a ambice na tuto sezonu a já jim chci určitě pomoct je naplnit. Zároveň chci být zdravá a hrát co nejlepší basketbal.
Co bys vzkázala fanouškům?
Velmi se na ně těším. Vím, že atmosféra a fanoušci jsou v Žabinách skvělí a budeme si spolu užívat super basket i vítězství!