DAN DONOVAN | Míša Vacková v Žabinách v roce 2009 začínala svou kariéru a teď, o 10 let později, se se svým týmem probojovala do finále ŽBL. Dá se říct, že ve 25 letech je zde jednou z veteránek a pomáhá tomuto mladému týmu dosáhnout úžasných věcí. Bojuje o každý míč, o každý bod, a je připravena pro tým udělat cokoliv.
Míšo, co myslíš, že pomohlo motivovat tým v pátém zápase proti KP za stavu 2:2?
Myslím, že jsme vice bojovali. Bojovali jsme o tým, měli jsme velké srdce a hráli jsme jako tým.
Je toto vítězství o to vice speciální, že vás KP loni vyřadilo v play-off?
Nemyslím, že by to z tohoto důvodu bylo nějak zvláštní. Ale je vždycky lepší, když hrajete proti takovým rivalů, jako je KP Brno, protože na zápas přijde spousta lidí, bylo tam třeba 1200 fanoušků…
Tys v Brně začínala v roce 2009, když Žabiny hrály pod názvem Frisco Sika Brno. Co se od té doby změnilo?
Změnilo se úplně všechno. Jen pan Bobrovský je pořád tady. Trenéři se změnily, hráčky se změnily, všechno. Máme mladý a český tým, jen 3 hráčky jsou ze zahraničí.
Odstartovala jsi tady svou kariéru, v roce 2014 jsi odešla do Trutnova a pak do Olomouce. Co tě přimělo k návratu?
V Olomouci jsem hrála jen první ligu a chtěla jsem hrát nejvyšší soutěž. Když mi zavolali trenéři ze Žabin a měli o mě zájem, věděla jsem, že to je pro mě velká příležitost, a řekla jsem ano.
V roce 2010 ses na Olympiádě mládeže v Singapuru jako 17letá setkala s dřívější hvězdou WNBA Michele Timms. Jaký to pro tebe byl zážitek?
No to bylo něco! Velké překvapení, protože Michele byla velká hráčka a já jsem opravdu šťastná, že jsem dostala šanci si proti ní zahrát. Často na to vzpomínám.
Máš nějakou oblíbenou vzpomínku na tuto sezónu?
Ani nevím. Mám za sebou dobrou sezónu. Hráli jsme ve Švédsku, v Rusku jsme sice měli smůlu, ale hráli jsme Final Four, což pro nás byla skvělá příležitost. Teď jsme vyhráli semifinále v pěti zápasech, takže opravdu musím říct, že celá sezóna pro mě byla dobrá a nemůžu si vybrat jednu vzpomínku.
Co bys dělala, kdybys nehrála basket?
Nejsem si jistá, ale možná bych trénovala malé děti nebo bych chtěla být fyzioterapeutka, ale na to nemám vzdělání. Chtěla bych hrát, co nejdéle to půjde.
Jaké si dáváš cíle ve své kariéře?
Stále hrát nejvyšší ligu, stale hrát o medaile a zůstat v této pozici dalších 10 let!