Sotva skončila ligová sezona, vyměnil hlavní kouč Žabinskou střídačku za tu reprezentační. Společně s asistentem Michalem Martiškem a kondičním trenérem Jirkou Panáčkem připravovali přes léto české lvice do 19 a 20 let na vrcholné šampionáty, které nakonec dopadly 7. místem na MS U19 a 14. příčkou na ME U20. A jak výsledné umístění svých svěřenkyň hodnotí Viktor Pruša?
Podle něj světový šampionát, jenž se konal od 15. do 23. července ve španělském Madridu, zvládly “devatenáctky” solidně. Postupně český výběr zdolal Egypt, Čínu, Itálii i Litvu. Narazil tak na týmy odlišných stylů i mentalit. “Zápasy s Kanadou či Japonskem nám především v úvodu ukázaly, jaký problém máme se adaptovat na intenzitu a rychlost, ve které hráčky světové špičky v klubech na rozdíl od nás běžně trénují a hrají,” popsal další duely Pruša.
Právě národní tým javorových listů udělil Česku jedinou porážku ve skupině. Do čtvrtfinále tak lvice nastoupily proti pozdějším vítězkám z USA, které je přehrály krutým výsledkem 121:61. “Vzájemný zápas byl opravdu školou a setkáním dvou rozdílných světů. Za jiných okolností možná čtvrtfinále nemuselo být konečnou,” polemizoval kouč nad situací, kdyby jeho svěřenkyně zvládly zdolat Kanadu.
V následném utkání s Japonskem o umístění však česká reprezentace znovu vyšla naprázdno. Šanci urvat si 7. místo ale již nepodcenili a v evropském souboji porazili Litvu vysoko 76:50. “Výsledku bychom si měli vážit a nebrat jej jako samozřejmost. Bavíme se o 7. místu na světě pro tak malou zemi jako je Česká republika. Skončili jsme jako třetí nejlepší tým na evropském kontinentu, přestože jsme se kvalifikovali až jako ten šestý nejlepší z ME v Heraklionu,” upozornil na formu svého týmu Pruša.
Podle něj hráčky získaly obrovské zkušenosti cenné pro jejich další vývoj a zároveň ukázaly velkou perspektivu do budoucna. ”Na druhou stranu by měl turnaj otevřít oči široké basketbalové veřejnosti, kde máme nedostatky a rezervy vzhledem ke světové špičce,” dodal.
Pruša přiznává, že úspěch v kategorii U19 trochu odnesla o týden později kategorie U20 na ME v Litvě. “To mě mrzí už především z toho důvodu, že se mi nepodařilo prosadit preferenci této kategorie vzhledem k nutnosti udržení elitní divize pro další ročníky. Z mého pohledu je třeba si uvědomit, že nejsme Francie nebo Španělsko a skládat dva samostatné a zároveň konkurenceschopné týmy je složité. Každý koncept a budování pravidel potřebuje čas. O to víc jsme museli částečně spoléhat na dosavadní tréninkové a zápasové zkušenosti hráček, kterým jsme dali důvěru a bohužel ne všechny splnily svoji roli a měly správně nastavenou hlavu,” řekl.
Podle Pruši se projevila zejména nekonzistentnost. ”Projev družstva se pohyboval ve výsledkových a výkonnostních vlnách. Vstoupili jsme do turnaje laxním zápasem s Portugalskem, dokázali sice porazit například semifinalistu ME Srbsko či Belgii, ale také prohrát zápasy, ve kterých jsme většinu času vedli s Izraelem a Černou Horou. Čtvrtfinále s Francií bych přirovnal ke konfrontaci s USA v rámci MS U19,” zhodnotil šampionát.
Pruša připomněl, že v takových turnajích rozhodují opravdu jen maličkosti. Češky sice měly čtvrtý nejlepší útok i počet asistencí, ale zároveň jim patřilo předposlední místo v trestných hodech. “Ve vyrovnaných koncovkách jsme bohužel nedrželi pospolu a hráli individualisticky. To vše definovalo celkový kontext i výsledný neúspěch a pád do divize B,” popsal chyby, jakými zejména byly výpadky v koncentraci a vůle v obraně.
Odpovědnost za výsledek však plně přijímá. “Samozřejmě mě mrzí, že se mi nepodařilo přivést tým k více vítězstvím. Minimálně zaručujícím setrvání v divizi. Ale je zbytečné v tuto chvíli přemýšlet, co šlo udělat jinak. Určitě by každý z nás něco našel. Je na místě všem hráčkám i celému realizačnímu týmu poděkovat. Bylo to extrémně náročné basketbalové léto,” doplnil na závěr.