Odměna za systematickou práci, zúročení osmi let i další motivace. Za postupem „novodobé“ generace Žabin Brno do Euroligy stojí mimo jiné hlavní trenér Viktor Pruša, který návratem mezi basketbalovou smetánku naplnil klubové ambice z posledních sezon. Kvalifikačním skalpem to však pro brněnského kouče rozhodně nekončí. Po velkolepém vstupu do Euroligy touží dál potvrzovat, že jeho tým zkrátka mezi evropskou elitu patří.
Naposledy basketbalistky Žabin Brno nastoupily do základní části nejvyšší evropské soutěže v roce 2015. Tehdy brněnský celek vedl ještě Jan Bobrovský, který je zároveň jediným aktérem a pamětníkem této elitní evropské ligy ze současného kádru Žabin. S příchodem nového vedení a obměny hráček přišly i nové cíle. Žabiny pod ambiciózním trenérem Viktorem Prušou postupně nabývaly zpět své síly a vše směřovaly k návratu mezi evropské giganty. A tento sen se stal realitou.
Žabiny v kvalifikaci porazily své maďarské soupeřky ze Szekszárdu doma i venku a potvrdily tak, že silné jádro z posledních sezon je na měření se s nejlepšími konečně připravené. „Je to návrat historicky obrovsky úspěšné organizace zpět do té nejvyšší basketbalové společnosti trochu jinou cestou. Všichni v klubu si uvědomujeme, kolik práce a energie nás to stálo. A přesně proto má samotný postup o to větší váhu. Klub má opět tvář a je mezinárodně respektovaný. Odměna pro nás všechny za systematickou práci a vytváření klubové kultury na hřišti i mimo něj,“ popsal první úspěch sezony Pruša.
Po osobní stránce účast v Eurolize znamená pro osmatřicetiletého trenéra opravdu hodně. „Zúročení osmi let trenérského života, kterého jsem věnoval budování identity a filozofie klubu. To je dlouhá doba. Když se podívám za sebe, skutečnost, jakým způsobem se to povedlo, je pro mě takové malé vítězství a jistá forma zadostiučinění. Hozená rukavice všem pochybovačům i těm, kteří v návrat Žabin zpět do Euroligy nevěřili. A zároveň motivace do mé další práce,“ přiblížil trenér, který za svoje působění v Žabinách posbíral mnoho medailí z domácí i mezinárodní klubové scény.
Žabiny ušly pod jeho vedením velký kus cesty. Od prvního kroku a CEWL, přes titul z EWBL a top 16 v Eurocupu až po historickou výhru nad USK v ligovém finále. I samotná kvalifikace o Euroligu byla podle Pruši velmi těžká. A to snad ještě více po té mentální stránce, než fyzické. „Bylo to osmdesát minut boje o velkou životní šanci pro nás všechny, kdy každá jedna chyba mohla rozhodnout nejen o celé sezoně, ale i potencionálnímu milníku v historii klubu,“ upozornil na důležitost těchto dvou utkání.
Ty však jeho svěřenkyně zvládly bravurně. I přes úvodní nervozitu uhájily „domácí“ prostředí ve Starez Areně Vodova o jediný bod 67:66. A následně v Maďarsku dokázaly, co za sílu se v týmu opravdu skrývá, když obrátily nepříznivý vývoj odvetného duelu a mohly tak slavit. „Předně postup do Euroligy nebyl cíl, ale příležitost a sen. Je potřeba zůstat nohama na zemi a jít postupně. Už to nebude pouze o nás, ale také o vysoké kvalitě soupeřů z jiných pater na kurtu i mimo něj. Zachovat si musíme vysoké sebevědomí a nestavět se dopředu do role outsidera,“ dodal Pruša.
Do role posledního šestnáctého celku soutěže je ale postavili sami experti z Euroligy. A Žabiny jim svým úvodním zápasem dokázaly, že to rozhodně nevnímají stejně. Řecký Olympiacos doslova smázly rozdílem třídy, když po šestnácti trojkách zvítězily 92:61. „Vysoká výhra nad Olympiacosem nám dodala obrovskou energii do dalších bojů. Přitom to pro nás nebyla jednoduchá pozice, jelikož bylo ve vzduchu všeobecné očekávání, že se jedná o nejhratelnějšího soupeře a případná prohra by nám hned od začátku zkomplikovala postupové ambice. O to víc si vážím toho, jakým způsobem jsme k ní dokráčeli,“ přiznal brněnský kouč.
Definuje to náš styl hry
Trenér svým svěřenkyním po utkání neměl totiž co vytknout. Každá z nich plnila vše, co po nich s asistentem Michalem Martiškem požadovali. „Samozřejmě až neskutečně vysoké procento střelby z dlouhé vzdálenosti bylo důležitým faktorem úspěchu. Ale možná ve stínu této nebývalé úspěšnosti a snad i důležitějším opomenutým aspektem bylo třicet asistencí. Což je i na Euroligu pozoruhodné číslo,“ vyzvihnul kolektivního ducha.
A právě nesobeckost v útoku je jednou z největších zbraní ze žabinského zásobníku. „Definuje to náš styl hry. Ukazuje to, jak moc týmový basketbal produkujeme a jaká je vyrovnanost našeho kádru, kde každý je nebezpečný bez ohledu na to, jestli máme zvučná jména na papíře. To je něco, co přinášíme do Euroligy a z čeho by soupeři měli mít respekt, který jsme si hned úvodním zápasem snad sjednali,“ řekl Pruša.
Musíme hrát na hranici našich sil
Velkolepý vstup trenérům samozřejmě nestačí. Díky úvodnímu vítězství o třicet si teď ale podle Pruši jejich soupeři budou dávat daleko větší pozor. A o to těžší zápasy je budou čekat. „Je potřeba stát nohama na zemi. Fakt, že jsme do zápasu nevstupovali v pozici favorita, nám mohl minimálně ze začátku zápasu pomoci v podcenění od soupeře. Nutno říct, že nám vycházelo téměř vše, především střelba z dlouhé vzdálenosti. A to se velmi těžko zopakuje. Olympiacos tím pádem mohl vypadat v horším světle, než jaká je jeho skutečná síla. Nechci v žádném případě po jednom zápasu dělat soudy a do posledního utkání skupiny slyšet, či zmiňovat postupové predikce. Jsou před námi obrovsky psychicky i fyzicky náročné zápasy spolu s cestováním. Budeme muset hrát na hranici našich sil,“ uvědomuje si.
Další utkání odehrají Žabiny ve středu 16. října na půdě tureckého Mersinu, tedy účastníka loňského Final Four. Dalším ostrým testem bude o týden později francouzská mise, kdy se po třech letech opět setkají s Tango Bourges.