Opět postup do play-off Eurocupu, opět dvojitý pohárový triumf i ligové stříbro. Nastavený herní koncept brněnských basketbalistek se v posledních letech potvrzuje jako více než účinný. A pod jeho úspěchy se může podepsat zejména jeden muž. Hlavní trenér Viktor Pruša se v Žabinách spoléhá na kvalitní české jádro doplněné o cizinky se zdravým charakterem a týmovým duchem. A právě skvělá chemie v kabině letos dokázala několik neuvěřitelných basketbalových okamžiků, které si všichni budou ještě dlouho pamatovat. Podle Pruši je čas budování konceptu konečně plně zúročit, i proto přijal nabídku s brněnským klubem dále pracovat.
Pruša přebral vedení Žabin Brno po panu Bobrovském v sezoně 2016/2017, kdy i celý klub prošel výraznou obměnou. Od té doby vrátil brněnskému celku svoji sílu i postavení v domácí a zahraniční lize. „Vnímám nadcházející sezónu jako vyvrcholení započaté práce. Koncept, který jsme tvrdě budovali, budeme moci zúročit. Toho jsem chtěl být přirozeně součástí,“ potvrdil chuť s Žabinami pokračovat dále.
Po kvalitní herní stránce jeho tým projevuje i harmonii v kabině, což je dalším důležitým klíčem k úspěchu. „Uplynulá sezóna jasně naznačila, že jdeme správnou cestou. Déle jsme formovali herní identitu spojenou s charakterem týmu a troufám si říct, že tuto mozaiku se podařilo vhodně doplnit o atributy, které nám chyběly,“ dodal.
Pro trenéra je podstatné čelit výzvám, tedy minimálně podle Pruši. „Jinak pro mě trenérská práce nemá smysl. Neustále se snažit hráčky, kulturu klubu i sebe posouvat a nestát na místě. Jelikož mi klub poskytl podmínky pro tento růst a cítil jsem svou práci v klubu jako nedokončenou, rozhodl jsem se pokračovat v Žabinách,“ dovysvětlil.
Důvody o setrvání byly pro osmatřicetiletého kouče jednoduché. Primárně se chce posunout v Eurocupu, potvrdit chce ale i postavení na české scéně. „Chci překonat dosavadní osmifinálovou účast dva roky zpátky a posunout zase laťku o něco výš. Myslím, že je na to ideální načasování i skladba týmu. Do české ligy budeme vstupovat s pevnou pozicí vicemistra a tuto pozici musíme potvrdit. Finále s USK musí být náš jednoznačný cíl. Avšak USK je třeba plně respektovat. Jeho síla bude snad i větší než letos. My musíme navázat na vzájemné zápasy z této sezóny, kdy jsme byli kvalitou rovnocenným soupeřem a nadále se snažit o malý sportovní zázrak, který se nám povedl ve finále,“ vyzdvihl potenciál svých svěřenkyň.
Nezapomíná ale i na skvělé domácí fanoušky, které je mnohdy doprovází i na venkovní zápasy. „Moji motivací je taktéž bavit naše skvělé fanoušky a snažit se jim přinášet co nejvíce momentů, kdy budou na svůj klub pyšní. Atmosféra a podpora, kterou nám vyjadřují, je něco, pro co děláme naši práci. Prostředí, které vytvořili ve finále, bylo naším šestým hráčem. Vidět takto plnou Rosničku znova je mým cílem,“ prozradil.
Radosti i strasti uplynulé sezony
Uplynulou sezonu hodnotí jak jinak než pozitivně. S týmem splnili všechny svoje předsezónní cíle. „Udělali jsme společně pro klub mnoho dobrých věcí, které dávaly smysl. Není jednoduché naplnit „očekávané“ cíle a zároveň dát signál, že nestojíme na místě. Mezi spokojeností a uspokojením je tenká hranice, takže beru tohle všechno jako motivaci do další práce. Tým fungoval skvěle jak na hřišti tak mimo něj a samotné výsledky jsou okořeněné společným posunováním našich hranic a limitů, chápáním našeho konceptu hry,“ řekl.
Přesto v paměti hlavního kouče zůstává jeden hořký okamžik. „Zápas a následné vyřazení v dobře rozehraném osmifinále v Istanbulu. Tým si zasloužil postoupit dál a pro všechny to bylo hodně trpké. Není si však co vyčítat, pořád je to sport a všichni jsme lidi. Tento moment naopak musí být naší motivací do dalšího ročníku. Věřím, že nás to ve výsledku posune dál,“ přiznal.
Naopak nejvíce si cení důvěry, kterou od týmu v každé situaci pociťoval. „Toho, že se povedlo vytvořit pracovní, ale zároveň rodinné prostředí, na kterém se dá stavět i do budoucna. Hráčky si nikdy na nic nestěžovaly a i přes těžké chvíle v sezóně zachovaly chladnou hlavu. Byli jsme pospolu, jeden za druhého. Pokud opakovaně zvrátíte vývoj zápasu ve svůj prospěch, přestože jste dole, je to známka toho, že tým byl uvnitř ohromně silný a zdravý,“ upozornil například na situaci, kdy v brněnském derby otočily Žabiny duel, který prohrávaly o 26 bodů.
Právě období po pohárových triumfech bylo podle brněnského kouče velmi krizové a zároveň klíčové. „Po euforii přišly vinou zranění nemalé potíže se sestavou, což se projevilo velmi nestandardními tréninkovými podmínkami a úzkou rotací v zápasech. Všichni jsme měli obavy o další kumulaci zranění. Tým to ale ještě více semklo, společně jsme to překonali a nastartovali formu na povedenou poslední část sezóny. Tady patří jak hráčkám tak klukům z realizačního týmu velký dík. Nikdo se na nic nevymlouval, ani nestěžoval na situaci. Všichni se zachovali jako skuteční profesionálové, přestože praxe mnoha jiných týmů je přesně opačná. Zachovali jsme si tvář a úroveň,“ opět pochválil žabinský celek, který povede i v následujícím ročníku.