Od malička byla tak vysoká, že jí na každý zápas musel táta brávat rodný list, aby jí uvěřili věk. Elissa Cunane vyrostla do 196 centimetrů, díky nimž si v basketbale prorazila cestu přes univerzitní ligu až do prestižní WNBA. A v prvním roce jako profesionální hráčka si jednadvacetiletá pivotmanka zařádí i v dresu brněnských Žabin.
Americká pivotmanka Elissa Cunane je mladičký talent, který začínal původně se třemi sporty – basketbalem, fotbalem a softbalem. Nakonec převážně díky výšce zvítězil sport dlouhánů. A v něm rodačka ze Severní Karolíny našla své útočiště. „Byla jsem neustále vyšší a vyšší než všichni moji vrstevníci. Bylo to pro mě těžké, třeba se vejít i do oblečení. Basketbal mně ale pomohl najít sebevědomí, díky němuž jsem svoji výšku přijala a jsem na ni pyšná,“ svěřila se 196 centimetrů vysoká Cunane.
V průběhu svého působení v univerzitní lize na North Carolina State vedla individuální statistiky a se svým průměrem 14.8 bodů a 7.9 doskoků na utkání byla klíčovou postavou svého týmu. I proto si ji v letošním draftu ženské NBA vybral jako 17. hráčku tým Seattle Storm. Vysoká konkurence tamní ligy však přesunula Cunane do klubu Minnesota Lynx, odkud míří za svojí první evropskou zkušeností.
A kde lépe začít, než právě v brněnském celku Žabin. „Je to můj první rok jako profík. Chci z něj ale vytěžit co nejvíc a zlepšit svoji hru. Vždycky jsem vyrůstala se snem zahrát si v Evropě. Chci poznat svět a hrát basketbal přes celý rok. Česko jsem si vybrala hned po dostudování, protože je to parádní program a skvělé město. Strašně se těším, až si zahraju se svými novými spoluhráčkami,“ řekla o svém prvním výletu za oceán.
Se Žabinami má velké cíle a pevně věří, že společně budou dominovat na hřišti a vyhrávat jeden zápas za druhým. „Dokážu se vcítit do role, jakou ode mě tým požaduje. Nemám problém se přizpůsobit novému systému. Odjakživa hraju pozici pivota, ale postupem let jsem se naučila být nebezpečná i z jiných pozic a nebát se vystřelit,“ upřesnila svoje dovednosti dvacetiletá Cunane.
A jakou životní radu si zatím z basketbalu odnesla? Že jediné, co může a musí ovlivnit, je svoje chování a míra snahy. „Můj táta mi to vtloukával do hlavy už jako malé holce a nějak se mě to celou dobu drží. Prostě se snažím mít pod kontrolou to, co můžu, a odevzdat tak svému týmu maximum ze sebe,“ dodala.